12 KiB
+++ title = "Prissoner's dilema" date = 2025-03-11T13:37:12Z draft = false categories = ['BEv ~ GameTheory'] tags = ['Kapitalismus', 'Sobectvi', 'Utilitarismus', 'Život ve společnosti'] +++
První z aktivit tématu Teorie hry zaměřený na základ interakce mezi účastníky. Vychází ze známé sytuace kdy na konci soutěžě mají finalisti možnost si výhru rozdělit a nebo si ji nechat pro sebe. Pokud se obě strany rozhodnou si je nechat pro sebe nedostane odměnu nikdo. V těchto soutěžích jsou však finalisti ovlivněni tím že je sleduje celý národ. V naší verzi nejsou žáci nijak sledováni a hodnoceni. Naopak je dobré mezi nimi probudit soutěživého ducha aby došlo k plné simulaci konkurenčního prostředí společnosti.
Pravidla
Hráč Karel a hráčka Anna se v rámci volného pohybu třídou potkají a rozhodnou se spolu zahrát.
K: Zahrajeme? A: Ano.
Tato pasáž je podstatná pro další fungování hry. Je potřeba ji mít na zřeteli. Kdokoliv má právo kdykoliv z jakéhokoliv důvodu a v jakékoliv fázi se otočit a vyhledat někoho jiného.
V této fázi si každý z hráčů rozmýšlí zda v tomto kole bude hodný a nebo zlí. Co všechno vzít v potaz hráči objevují v průběhu hry. Je dobré opakovaně motivovat k odpouštění a prozkoumávání.
K + A: tři, dva, jedna, teď. Karel zpoza zad vytáhne otevřenou dlaň na znamení pozdravu. Anna zpoza zad vytáhne ruku zavřenou v pěst.
Karel se rozhodl že v tomto kole bude hodný. Anna se rozhodla že bude zlá. Jak přesně se hra boduje bude popsáno na konci. Nyní si hráči napíší na svůj papír množství bodů které vyhráli v tomto kole. I v případě že je toto číslo 0 je potřeba si jej zapsat.
Nyní se vrátíme na začátek a hra běží dál. Je zcela v pořádku se stejnou osobou zahrát více kol po sobě, poté si projít třídou a třeba se k sobě vrátit. Jediné podstaté je nezapomínat na nutnost souhlasu pro hru.
Bodování:
Když se nad tím zamyslíte existují pouze 4 varianty jak hra mezi Karlem a Annou mohla skončit.
Karel i Anna se mohli rozhodnout být oba hodní a ruce si podat. Karel se mohl rozhodnout být hodný a Anna zlá (takto naše hra dopadla) Karel mohl být zlí a Anna hodná. Karel i Anna se mohli rozhodnout být oba zlí.
Ve chvíli kdy si hráči podají ruce pro naši hru to znamená že se rozhodli spolupracovat. A proto společnými silami získali 6 bodů. Ty si poté spravedlivě rozdělili. Karel i Anna tak dostali každý po 3 bodech. Ty si poté zapíšou na svůj papír.
V případě kdy jeden z hráčů se rozhodne být zlí a druhý hodný dochází ke krádeži společného díla. Jelikož žádná krádež není dokonalá tak zloděj získá 5 bodů a okradený odchází s prázdnou. Je však podstatné na papír zapsat i tuto 0.
Ve chvíli kdy se oba hráči rozhodnou být zlí a okrást se navzájem, zničí vše o co bojovali a ještě odchází poraněni. Bodově to znamená že oba odchází s -1 bodem.
Řešení a strategie
Hráči sečtou všechny body které v daném kolem uhráli. Poté sečtou kolik odehráli her v daném kole. Následně vydělí celkové množství uhraných bodů množstvím odehraných kol. Výsledné číslo je průměrem kolik bodů daný hráč uhrál za jedno kolo.
Postupný průchod hrou:
Aktivitu je dobré odehrát opakovaně a mezi jednotlivými hrami provést vyhodnocení doplňené o komentáře, které pomohou skupinu posunout k odhalení funkčních taktik. Zvláště pak u menších skupin je potřeba být výrazněji nápomocný. Velké skupiny mají větší šanci objevit možná řešení a systémem pokus omyl nalézt funkční a stabilní řešení.
V prvním průchod hrou je hlavním cílem pojistit se že všichni pochopili pravidla. V průběhu kola je možné případně individuálně pravidla dovysvětlit. Stejně tak při prvním sčítání je dobré vyzdvihnout hlavně celkový součet bodů. Je dobré se zaměřit na to aby hráči ztratili ostych hrát hru tvrdě a zle. V průběhu dalšího kola je možné dojít za lidmi kteří nechtějí hrát tvrdě a zle a oznámit jim že na jejich straně je taktika schopná porazit všechny žraloky.
Druhý průchod hrou je dobré se zeptat na způsoby jak odhalit to že člověk přede mnou chce podrazit. Stejně tak se vyptávat na to komu věřili a komu ne. Ve větší skupině je dobrou funkční strategií dát pár dobrovolníkům příležitost se přihlásit a těm poté odhalit některou strategii popsanou na konci textu. Jejich úkolem je poté uhrát více průměrně bodů než zbytek třídy. Tím se tvoří nedůvěra, která pomáhá vytvářet více konkurenční prostředí.
Funkční strategie
Žraločí zátoka
Jedna z prvních strategií které se během hry přirozeně nastanou. Hráči pro které není zcela nepřirozené hrát agresivněji se seskupí k sobě a naopak hráči kteří jsou více pasivní a navině hodní k sobě. To vede k tvorbě skupiny žraloků kteří se v rámci společných bojů o pár bodů navíc dostávají do situace kdy přestávají být schopni uhrát tolik bodů kolik hráči v osadách. Proto se vydávají na lov. Skupina žraloků vyplave ze zátoky a projede vlnou skupinou osadníků. Ti kteří se s nimi ještě nesetkali podlehnou a žraloci uhrávají body navíc. Zvláště pak na hráčích kteří nedávají tolik pozor se jedná o často likvidační ztráty bodů.
Po odehrání kola kde je tato strategie dominantní je dobré v rámci diskuze adresovat téma appeasmentu. Ustupování silným s cílem uspokojit jejich potřeby a nevytvářet konfikt. Zvláště ze začátku mají osadníci pocit že neexistuje způsob jak se bránit. Vědí že žraloci útočí a svůj rozhodovací proces omezují na budu hodný a oni mě okradou. Nebo budu zlí a ještě ztratím body. Zde je dobrá příležitost zmínit spoustu dalších paralel které toto téma může mít, tak aby se téma lépe přiblížilo skupině. Za mě je zajímavá třeba paralela s toxickými vztahy. A stejně jako v nich odpovědí je si nenechat šlapat na hlavu a bránit se byť s krátkodobými komplikacemi. Žraloci kteří nedostanou co chtějí odcházejí pryč. Navíc když se mi podaří je dostat od těla tak zjistím že jak bylo adresováno na začátku, každý má právo odmítnout hru s kýmkoliv, kdykolv a z jakéhokoliv důvodu. Prootže důvěra není samozřejmá, ale musí se zasloužit.
Osady naděje
Tato strategie je občas náročnější na vznik a je potřeba vybrané hráče lehce pošťouchnout, aby se vydali ji oběvovat. Je tak jelikož velké množství ambiciózních hráčů se přirozeně vydá cestou žraloka a osadníky nenapadne že právě oni drží v ruce klíč ke strategii, která má sílu předefinovat celou hru. Její fungování je z podstaty jednoduché. V uzavřené skupině kde si můžeme všichni věřit jseme schopni odehrát obrovské množství her. Tím nám narůstá celkové množství bodů, ale také se nám vyhlazují drobné chybyčky které uděláme po cestě. Aritmetický průměr je v tomto neúprosný. Pokud mám udělat průměr z 1x 0 a 100x 3 tak se mi ta jedna nula do výsledku téměř neprojeví. Vzniká tak odolná skupina pro útoky z venčí, která je samostatná a soběstačná. Členy přijímá pouze pokud má pocit, že je to pro ni výhodné. Zde je dobré adresovat že větší skupiny jsou z podstaty výhodnější než ty menší. Tyto sytuace však přirozeně nastanou sami. Ve chvíli kdy jeden z dvojice potřebuje jít na záchod tak ten druhý zástává zcela opuštěn.
Síla osady je hodně postavena na důvěře, která je oboustraně výhodná. Zatímco žraloci bojují o pár +5 riskují hodně 0 a dokonce -1. Uvedu příklad jednou získá +5 jednou 0, jednou dokocne -1 a zakončí to +5. Po takovéto sérii má 9 bodů dělen 4 koly. To znamená 2,25 bodu za kolo. Průměrně úspěšný žralok bude mít mezi 2 až 2,5 bodu. Osadník který s klidem hraje s kamarády a nebojuje o největší kus má téměř jistých 3 body každé kolo. Párkrát se třeba splete, ale poté to dožene s přáteli.
Stejně jako u žraloků i zde můžeme hledat paralely s žitými zkušenostmi ze světa. Jedno z mích oblíbených rčení říká. Pokud chceš plout rychle pluj sám, pokud chceš plout daleko sežeň si společníky. A i v této hře je to výrazně patrné.
Hra na obě strany
Jakmile dojde k odhalení obrovské síly osad žraloci se musejí přizpůsobit hře osadníků. Začínají se pomalu asimilovat a hledat svoji cestou v novém standardu hry. Důležité pro ně je aby přestali vypadat agresivně. Jedním z rolišovacích prvků kterých se z podstaty zbavit nemohou je množství odehraných her. Tím jak žraloci se snaží na správná místa nastražit krádeže tak aby za ně nebyli potrestáni nemohou si dovolit svoje úspěchy ředit velkým množstvím spolupracujících her. Tuto skutečnost je dobré před hráči spíše utajit, avšak pokud si ji někdo všimne není potřeba ji utlačovat silou.
V rámci hry na obě strany začínají žraloci využívat každé drobné skulinky pro dosažení výhody. Jedním z těch jasnějších je konec kola. To pokud je ohlašováno časem tak v posledních minutách již nemá smysl se tvářit jako pokojný občan. A proto se v lidech probouzí pravé já. To vede postupně osadníky k tomu aby při ohlášení hry utákali se schovat a rychle počítat body. Zatímco žraloci hledají kterou důvěru ještě nezradili. I zde je patrná paralela s žitým světem.
Další možností je využívat komunikační šum. Ten vzniká mezi skupinami a u větších skupin i uvnitř. Je tak možné zradit důvěru více členů najednou než dojde k vyhození ze skupiny. Poté je možné se vydat na velvyslaneckou cestu v rámci které člověk zradí ještě důvěru dalších skupin. Podstatné je rychlost a uvěřitelnost hereckého výkonu. I v žitém světě se jedná o rozšířenou věc na které spousta podvodníků staví. Aby mohlo dojít k okradení oběti musí být akce dostatečně rychlá, jinak oběti dojde že je právě okrádána. Doporučuji film Chyť mě pokud to dokážeš.
Vyhodnocení
Pokud se aktivita v kterékoliv fázi rozpadne do diskuze nejdená se nutně o problém, spíše naopak. Stejně tak pokud vede k hledání dalších zdrojů, paralel a možností jedná se ve své podstatě o nejlepší možný konec.
Na závěr je potřeba pracovat na urovnání vztahů. Aktivita z podstaty potřebuje žraloky, ale některé osadníky může jejich hra dostávat do nekomfortních sytuací a je potřeba aby se tento konflikt nepronášel dál životem skupiny. Reflexe nemusí být extrémně komplexní a v mnoha případech ani řízená. Při nastavení správné atmosféry dochází k přirozenému rozkladu kdy si hráči sami sdělují své zážitky a pokud člověk může být u toho a vychytávat případné komplikace tak účastníky rovnou příkladem učí jak s takovými emocemi nakládat.
Na závěr bych ještě rád odkázal na další zdroje pro možné studium. Zvláště pak na sérii videí od Williama Spaniela - Game theory 101. Jedná se o video komentář k jeho knize kterou doporučuji. Je více postavená na matematice, avšak právě ta ovlivňuje naše chování a motivuje výhodné chování. Stejně tak mi příjde dobré zmínit dokument od České televize Jestřáby a hrdličky. Který pojednává také na toto téma.